Zajímavost – Viscum album (jmelí bílé)

• Jmelí hraje významnou roli ve starých pověstech a pohádkách. Zvláště keltské kmeny ho uctívaly jako rostlinu, která odvrací démony. Z toho pochází i vánoční kytička u nás, v Anglii atd. úryvek z Aichele & Golteová-Bechtleová (2007)
• Jmelí obsahuje jedovatý viscotoxin. Ve středověku byly bobule používány ke zhotovení lepu na lapání ptáků. úryvek z Aichele & Golteová-Bechtleová (2007)
• Bobule požívají zejména drozdi. Semena projdou jejich zažívacím ústrojím nestrávena a jsou pak rozšiřována s trusem. úryvek z Aichele & Golteová-Bechtleová (2007)
• Jmelí obsahuje komplex látek, jež účinkují rozličným způsobem. Po požití bobulovitých plodů lze očekávat onemocnění zažívacích orgánů. úryvek z Kremer (2001)
• Jmelí bylo odedávna považováno za rostlinu s magickými a léčivými účinky a dodnes se sbírá jako léčivka. Používá se při příznacích stáří a arterioskleróze, při vysokém krevním tlaku a nervových poruchách srdečních a také jako močopudný prostředek. úryvek z Úradníček, Maděra & kol. (2001)
• Z plodů jmelí se snad vyráběla silně lepivá měkká pryskyřice, dříve používaná k přípravě ptačího lepu. Vhodnější pro čižbu jsou však plody ochmetu. úryvek z Úradníček, Maděra & kol. (2001)
• Jmelí poutalo od dávných dob pozornost člověka. Protože roste v korunách stromů, lidé se domnívali, že bylo sesláno přímo od bohů z nebe. Z tohoto důvodu mu byla zřejmě připisována nejen zázračná moc léčivá, ale i moc kouzelná. V bájesloví všech starých národů hraje často důležitou úlohu (například Persefone větévkou jmelí otevírá brány podsvětí). Zvláštní úctě se těšilo jmelí, zejména rostlo-li na dubech, u starých keltských a germánských kmenů. Plinius (XVI. 44) o keltských druidech píše, že konali pod dubem, na němž spatřili jmelí, zvláštní pobožnost. Po jejím ukončení vylezl kněz v bílém rouchu na strom a uřízl jmelí zlatým srpem. Věřili, že nápoj připravený z takového jmelí má zázračnou moc a pomáhá proti otrávení. úryvek z Polívka (1900-1904)